RTS, a.s.
Základy rozpočtování a kalkulace stavebních prací
( Manuál kurzu - únor 2005 )
OBSAH:
1. Stanovení počtu měrných jednotek
C. ZÁKLADNÍ POJMY – terminologie
1. ZÁKLADNÍ ROZPOČTOVÉ NÁKLADY - ZRN
2. VEDLEJŠÍ ROZPOČTOVÉ NÁKLADY – VRN
E. CENY STAVEBNÍCH A MONTÁŽNÍCH PRACÍ
3. DODÁVKA MATERIÁLU – specifikace
3.2. Montážní práce podle M ceníků
3.3. Dodávka materiálů pro práce oceněné HZS
4.1.1. Stavební práce HSV a PSV
4.2. Přesun materiálů získaných demontáží, demolicí
4.3. Manipulace s výkopkem, porosty, křovinami a stromy
F. NÁKLADY NEOBSAŽENÉ V CENÁCH STAVEBNÍCH A MONTÁŽNÍCH PRACÍ
1. VEDLEJŠÍ ROZPOČTOVÉ NÁKLADY – VRN
1.3.1. Silniční případně městský kolejový provoz
1.3.3. Provoz investora a vliv prostředí
1.4. Území se ztíženými výrobními podmínkami
1.4.1. Ztížené výrobní podmínky
1.5. Mimořádně ztížené dopravní podmínky
1.6. Individualizace nákladů mimostaveništní dopravy
1.7. Práce na kulturních památkách
1.8. Další náklady jinde nevyčíslené
2. KOMPLETAČNÍ ČINNOST – INŽENÝRSKÁ ČINNOST DODAVATELSKÁ (IČD)
Potřeba ocenění stavebních nebo montážních prací se objeví v okamžiku, kdy se začne uvažovat s realizací stavebního díla a to již v období plánování financí ze strany investora, ze strany projektanta potom z důvodu ocenění projektových prací a v neposlední řadě dodavatel stavebních prací chce vědět, za kolik dílo zrealizuje. Z toho plyne, že se bez ceny stavby neobejdeme v žádné fázi investiční výstavby a ceny stavebních prací zajímají následně i pojišťovny při náhradě škod na stavebních objektech.
Očekávaný cenový údaj bude tak přesný, jak budou vypovídající podklady zpracované investorem nebo projektantem. To znamená, že cena stavebních prací, nebo rozpočet vychází z konkrétních představ vyjádřených projektem a proto musíme umět projektovou dokumentaci z řeči výkresů a technických zpráv převést do počtů technických jednotek, které vyjádří nejen konstrukce, ale i práce nutné k jejich ocenění.
Předesíláme, že budeme používat zavedenou terminologii z dřívější doby. Je nutné, abychom mluvili stejnou řečí, na kterou si již většina rozpočtářů zvykla a zatím nebylo vymyšleno nic lepšího. Doporučujeme věnovat pozornost kapitolám „Názvosloví a definice“ v úvodech všech ceníků.
Výkaz výměr je podklad, zpracovaný v jednotlivých položkách a sloužící k ocenění konstrukcí, prací a dodávek. Jednodušší situace nastane, když výkaz výměr dostaneme z nějakého důvodu již zpracovaný, např. jako podklad pro výběrové řízení, aby všichni uchazeči z řad dodavatelů měli stejné podmínky. I případné chyby budou mít tudíž stejné.
Budeme se však zabývat situací, kdy je výkaz výměr nutné vytvořit. Znamená to pečlivé prostudování technické zprávy a výkresové dokumentace, v ideálním případě včetně tabulek řemesel (zámečnické, klempířské, truhlářské konstrukce atd.).
Při zpracování výkazu výměr doporučujeme postupovat v souladu s předpokládaným technologickým postupem výstavby a respektovat návaznost prací. Tak je nejmenší pravděpodobnost, že se na nějaké konstrukce nebo práce zapomene. Měrnými jednotkami pro ocenění jsou m3, m2, m, kusy, kg, t, případně soubory, hodiny atd. Je nutné dbát na správnost použití měrných jednotek, vyvarovat se záměny typu t – kg, nebo m3 – m2; z těchto záměn plynou velké nepříjemnosti.
Kromě konstrukcí vyjádřených technickými jednotkami nesmíme opomenout ocenit činnosti, které nejsou zřejmé přímo z výkresové dokumentace, ale vycházejí z podmínek, které si stavební dílo svou realizací vyžádá. Tyto informace najdeme především v průvodní a technické zprávě, ve zprávě o hydrologickém nebo pedologickém výzkumu popřípadě ve vyjádření zúčastněných na výstavbě.
Jedná se především o:
- třídy těžitelnosti zemin,
- vzdálenosti pro vodorovné přemístění výkopku,
- potřeba pažení a způsobu pažení,
- nároky na použití lešení,
- potřeba čerpání vody,
- případné zajištění základové spáry provedením drenáže,
- přesun hmot jako vyjádření situace přímo na staveništi pro nové konstrukce,
- manipulace se sutí pro demontované konstrukce včetně řešení skládek,
- další vlivy spojené s umístěním stavby nebo s okolním provozem.
Na základě předložené projektové dokumentace musíme tudíž vytvořit výkaz výměr pro následnou volbu vhodných položek z ceníků pro ocenění stavebních prací – pro vytvoření rozpočtu.
Nyní přijdou vhod znalosti výkresové dokumentace, nezřídka při nekvalitních podkladech použijeme vlastní zkušenosti a všeobecné zvyklosti.
Způsoby měření různých konstrukcí jsou uvedeny v úvodních částech jednotlivých ceníků popřípadě v poznámkách u jednotlivých položek.
Pro informaci uvádíme několik vybraných důležitých předpokladů pro stanovení počtu měrných jednotek.
Zemní práce
vykopávky – množství se určuje v m3 horniny v rostlém stavu z rozměrů daných projektem, a to od úrovně přilehlého terénu, kterým může být terén přírodní, nebo terén po sejmutí ornice nebo drnu nebo po odstranění zpevněných povrchů, v případě pažení se šířka výkopu rozšíří o 0,1 m.
zemníky – množství vykopávek ze zemníků se určuje v rostlém stavu; není-li to možné, určí se objem ze stavu nakypřeného do rostlého poměrem objemové hmotnosti sušiny v rostlém stavu a objemové hmotnosti sušiny ve stavu nakypřeném,
roubení – množství měrných jednotek pažení se určuje v m2 plochy stěny výkopu, kterou bude třeba pažit. Nahoře je plocha omezena projektovanou výškovou kótou horní hrany pažení, nejvýše však úrovní přilehlého terénu, dole je plocha pažení omezena v závislosti na druhu pažin (viz úvod ceníku),
objem rozepření zapažených stěn výkopu se určuje v m3 rozepřeného prostoru daného součine půdorysné plochy rozepřeného výkopu a průměrné výšky zapažené plochy rozepřených stěn,
množství vzepření zapažených stěn se určuje v m2 zapažené plochy vzepřených stěn,
manipulace s výkopkem – objem manipulace s výkopkem se určuje v rostlém stavu horniny na výkopišti. Způsob měření pro svislé přemístění – viz úvod ceníku,
sypané konstrukce – objem hotové konstrukce předepisuje projekt; do tohoto objemu se započítává i objem zatlačení násypů do podloží, dále viz úvod ceníku.
Konstrukce zděné
množství jednotek zdiva se určuje v m3 nebo v m2 při zadané tloušťce zdiva; do objemu se započítává objem zdiva vyloženého z líce, objem klenbových nadezdívek (do svislého zdiva), objem obezdívek nosných ocelových koster a nosníků bez odpočtu objemu ocelových nosníků, od objemu se
odečítá – viz úvod ceníku,
množství jednotek příček se určuje v m2, odpočty a přípočty – viz úvod ceníku.
Konstrukce z betonu
množství jednotek u betonových konstrukcí se určuje v m3 projektovaného objemu, u základů se množství zvyšuje o 3,5 % pokud z důvodu úspory bednění je předepsána betonáž přímo do výkopu – další obecně platná pravidla – viz úvod ceníku,
Bednění
množství jednotek se určuje v m2 rozvinuté bedněné plochy betonové konstrukce, přípočty a odpočty – viz úvod k ceníku.
Výztuž – množství jednotek se určuje v t jmenovité hmotnosti výztuže.
Omítky vnitřní
množství jednotek vnitřních omítek a úprav povrchu stěn, pilířů, sloupů, stropů, průvlaků apod. se určuje v m2 rozvinuté plochy, přičemž délka stěn se určuje mezi lící konstrukcí omezujících plochu po stranách, výška stěn se určuje od podlahy ke spodnímu líci stropního podhledu desky, přípočty a odpočty – viz úvod k ceníku.
Omítky vnější
množství jednotek vnějších omítek a úprav průčelí včetně říms, arkýřů, lodžií, balkonů apod. se určuje v m2 pohledové plochy průčelí od úrovně upraveného terénu (chodníku) po horní hranu upravované římsy, přičemž boční lochy a půdorysný podhled arkýřů, lodžií, balkónů, markýz a říms se připočítají k ploše průčelí. Množství jednotek vnějších podhledů (podloubí, podchodů) rovných, žebrových apod., vnějších pilířů, sloupů a ostatních nejmenovaných konstrukcí se určuje v m2 rozvinuté plochy. Další
podrobnosti, odpočty a přípočty – viz úvod ceníku.
Konstrukce podlahové
množství jednotek násypů a mazanin se určuje v m3 projektovaného objemu. Objem vložených latí a dilatačních spár šířky do 40 mm v mazaninách se neodečítá. Množství jednotek dlažeb, potěrů, vložek do potěrů se určuje v m2 projektované plochy, plocha zabraná latěmi, špalíky a proniky jednotlivě do 0,05 m2 a dilatačními spárami se neodečítá. Množství jednotek soklíků a výplní do dilatačních spár v mazaninách se určuje v m délky. Od celkového množství se odečítá kótovaná šířka dveřních otvorů.
Závěr : Není cílem opisovat úvodní pasáže jednotlivých ceníků, ale je nutné zdůraznit, že způsob výpočtu měrných jednotek má své zásady a zvyklosti uvedené v cenících stavebních a montážních prací a na základě toho se při vytváření výkazu výměr postupuje. Také je nutné vzít v potaz platné ČSN (např. u zemních prací) nebo podklady od výrobců a dodavatelů konstrukcí a materiálů.
HSV – hlavní stavební výroba – hrubá stavba objektů občanské, bytové a průmyslové výstavby, inženýrské sítě, objekty vodního hospodářství.
PSV – pomocná (přidružená) stavební výroba – řemesla, instalace, dokončovací práce, kompletace
MONTÁŽE – práce a výkony prováděné na provozních souborech a stavebních objektech oceňované ceníky řady M.
HZS – hodinové zúčtovací sazby – pro ocenění prací pro které nejsou ceníkové položky, prací nezměřitelných, na předběžné obhlídky pracovišť, na práce při haváriích, revize apod.
Práce HSV, PSV a MONTÁŽE se ocení cenami z příslušných ceníků, popřípadě sazbami HZS.
VRN – vedlejší rozpočtové náklady – náklady související s realizací stavby, které nelze vztáhnout k jednotlivým konstrukcím a pracím, nebo které plynou z umístění stavby.
HSV - PRÁCE
- DODÁVKY (specifikace)
PSV - PRÁCE
- DODÁVKY (specifikace)
MONTÁŽE - PRÁCE
- DODÁVKY
HZS - PRÁCE
- DODÁVKY (specifikace)
- náklady na zařízení staveniště,
- provozní vlivy,
- území se ztíženými výrobními podmínkami,
- mimořádně ztížené dopravní podmínky,
- individualizace nákladů mimostaveništní dopravy,
- náklady vzniklé z titulu práce na chráněných památkových objektech,
- případně další náklady jinde nevyčíslené.
Stavebními pracemi se rozumějí práce provedené na staveništi při výstavbě a změnách stavebních objektů, jejich opravách a údržbě, případně demolici a dále práce provedené na staveništi při montáži, změnách, opravách, údržbě a demolici provozních souborů. Za stavební práce se zpravidla nepovažují práce oceňované montážními ceníky (M – ceníky), cenami důlně – stavebních prací (DSP), cenami z ceníků prací a služeb (PaS) a cenami geologických a geodetických výkonů.
Montážními pracemi se rozumějí práce a výkony prováděné na provozních souborech a stavebních objektech, při kusových dodávkách, opravách, údržbě, servisu, demontážích a opětných montážích demontovaného zařízení prováděných externě u zákazníka. Za montážní práce se zpravidla nepovažují práce oceňované ceníky stavebních prací, cenami důlně – stavebních prací (DSP), cenami z ceníků prací a služeb (PaS) a cenami geologických a geodetických výkonů.
V souladu se zákonem č. 526/1990 Sb o cenách, ve znění pozdějších předpisů je vznik ceny stavebních prací podmíněn dohodou dodavatele a odběratele na principu vztahu nabídky a poptávky.
Neexistují žádné ceny celostátně platné nebo závazné. Pro potřeby oceňování však byly vytvořeny ceny orientační, nebo směrné, ale v každém případě seriozně zpracované na základě všeobecně uznávaných ( NE PLATNÝCH) předpokladů, dosazených do kalkulačního vzorce, po jehož vyplnění nám požadovaná cena práce nebo konstrukce vyjde. Na našem trhu je oceňovacích systémů několik a je na nás, čí ceny zvolíme, které nám vyhovují, kdo se nám jeví jako seriózní atd. Všechny oceňovací systémy vychází z dřívějších „Pravidel pro stanovení cen stavebních a montážních prací“, z kalkulačního vzorce, který zabezpečí, že do ceny budou započteny všechny nutné náklady a žádný z nich nebude započten vícekrát a v neposlední řadě ze sborníků potřeb a nákladů (SPON), které pro každou položku obsahují normu spotřeby materiálů, živé práce a ostatní náklady, které v konečné fázi tvoří cenu.
Použití cen:
Ceny stavebních a montážních prací se používají za předpokladu dodržení podstatných kvalitativních podmínek, pro které byly zpracovány.
Ceny stavebních a montážních prací se používají bez zřetele na skutečně použitou organizaci, mechanizaci nebo technologii výroby a montážních prací, jestliže se tím dodací a kvalitativní podmínky nemění.
Podstatné kvalitativní podmínky jsou vymezeny :
- ustanoveními dřívějších „Pravidel“ pro oceňování stavebních a montážních prací,
- všeobecnými podmínkami příslušného ceníku (sborníku nebo katalogu),
- jmenovitě určenými ČSN a technickými podmínkami uvedenými v příslušném ceníku,
- popisem orientačních nebo směrných cen a poznámkami k nim,
- jednoznačným číslem položky ceníku.
Obsah cen:
- V cenách stavebních prací jsou započteny všechny náklady potřebné k provedení stavební práce v rozsahu stanoveném podstatnými podmínkami. Náklady na dodání nového materiálu zabudovaného do stavebního díla jsou obsaženy v cenách včetně pořizovacích nákladů s výjimkou případů, kdy se oceňují ve specifikaci. (Vysvětlení viz kapitola o volbě položek z ceníků).
- V cenách montážních prací jsou započteny všechny náklady potřebné k provedení montážní práce v rozsahu stanoveném podstatnými podmínkami. Ceny montážních prací neobsahují náklady dodávek montovaných strojů a zařízení. Tyto náklady se rozpočtují samostatně ve specifikacích.
- V cenách stavebních a montážních prací jsou započteny náklady na postavení, udržování, použití a odstranění lešení pouze o výšce podlahy do 1,9 m a pro zatížení do 1,5 kPa, u prací PSV a montáží jsou v cenách započteny zednické výpomoci v daném rozsahu. Ostatní lešení se ocení samostatně. Náklady na lešení započtené v cenách se při neprovedení lešení neodečítá ani v případech použití lešení samostatně oceňovaného.
Zednické výpomoci
- při pracích PSV jsou započteny v cenách v rozsahu uvedeném v úvodu ceníku, popřípadě se ocení samostatně,
- při montážních pracích se dopočítávají formou přirážky „zednické výpomoci“ pomocí procentní sazby po dohodě odběratele s dodavatelem, popřípadě se ocení individuálně.
- V cenách stavebních a montážních prací nejsou započteny náklady na ochranné a záchytné konstrukce; jejich zřízení a odstranění se ocení samostatně, náklady na přesun hmot, materiálů a výrobků; náklady na tento přesun se ocení samostatnými položkami, které jsou součástí ceníků prací HSV a PSV.
- Ceny stavebních a montážních prací nekryjí náklady vznikající dodržováním bezpečnostních opatření vyplývajících z předpisů odběratele (investora) nebo jiné na stavbě nezúčastněné organizace.
- V cenách stavebních a montážních prací na stávajících objektech nejsou započteny náklady na ochranné konstrukce zabraňující poškození stávajících konstrukcí a zařízení odběratele nebo jiné na stavbě zúčastněné organizace.
- Ceny stavebních a montážních prací nekryjí náklady na prostoje strojů zaviněné závaznými podmínkami realizace stanovenými příslušnými orgány, popřípadě odběratelem;tyto prostoje se oceňují zvlášť v souladu se smlouvou o dodávce.
- Ceny stavebních prací nekryjí náklady na přesun hmot, materiálů a výrobků; tyto náklady se oceňují samostatně, zpravidla cenami pro přesun hmot jež jsou součástí jednotlivých ceníků HSV a PSV nebo individuálně.
- Ceny montážních prací nekryjí náklady na přidružené výkony nezbytně nutné k provedení montážních prací (osvětlení pracoviště a přístupu k němu, zapůjčení materiálu pro pomocné lešení, strážní a požární služba pracoviště. Tyto náklady se ocení procentní sazbou a podmínky pro její použití jsou úzce specifikovány.
Volba položek pro ocenění stavebních a montážních prací
Ceny stavebních a montážních prací jsou zařazovány do jednotlivých ceníků (sborníků, katalogů) podle vymezení jejich platnosti uvedené v úvodu a je nutné k této platnosti přihlížet.
Příklad : Výztuž základových pásů z oceli 10216 pro budovu školy oceníme položkou z ceníku
801–1 Běžné stavební práce a nikoliv z ceníků 821–1 Mosty nebo 825–3 Objekty
podzemní, stanice a tunely metra.
Tato záměna by se nestala při používání ceníků v sešitové podobě, protože bychom pro běžné základy po ceníku Mosty nebo Metro nesáhli. Jelikož se však běžně používají rozpočtovací programy, ve kterých jsou položky řazeny podle číselné řady bez ohledu na příslušnost k ceníku, může k nesprávnému použití položky dojít. I když i v počítačové podobě je příslušný ceník uveden, ale ne na předním místě a může proto dojít k přehlédnutí, zvláště když si vybíráme položku hlavně podle jednotkové ceny.
Do ceníků s obecnou platností jsou zařazeny ceny stavebních prací, které platí při provádění stavebních prací na všech objektech bez zřetele na zatřídění podle JKSO, při demolicích i při provádění výkonů stavební povahy mimo speciální stavební práce, obor 817 Objekty jaderných zařízení.
Ceníky s obecnou platností: 800 – 1 Zemní práce
800 – 2 Zvláštní zakládání
800 – 3 Lešení
800 – 6 Demolice
800 – 7.. Veškeré práce PSV
Vysvětlivka: JKSO – Jednotná klasifikace stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy.
Znalost tohoto termínu je nezanedbatelná a v průběhu dalšího postupu při oceňování stavebních prací se s ním setkáme.
Podle platnosti cen pro určité druhy prací jsou ceníky dále členěny do částí:
A pro práce na novostavbách,
B pro bourání (demontáž) konstrukcí,
C pro práce při údržbě a opravě konstrukcí.
Cen z části A lze použít při dodržení podstatných kvalitativních podmínek i pro stavební práce prováděné při opravě a údržbě. Část B a C u ceníků řady 801 je nahrazena samostatnými ceníky
801 – 3 Bourání a podchycování konstrukcí a 801 – 4 Opravy a údržba.
Ke zvolené položce vytvoříme výkaz výměr ve shodných měrných jednotkách za účelem ocenění stavebních a montážních prací.
Ceníková položka osahuje:
- 9 – ti místné číslo
- popis položky
- měrnou jednotku
- hmotnost
- hmotnost demontovaných konstrukcí
- cenu
- případně označení ceníku a jeho části
Číslo položky vyjadřuje svou skladbou příslušnost položky ke stavebnímu dílu nebo k řemeslnému oboru (u prací PSV), dále vyjadřuje druh konstrukce nebo práce v rámci stavebního dílu a další individuální zpodrobňující charakteristiky.
Popis položky vyjadřuje volbou slov podstatné skutečnosti:
- Pokud popis položky začíná slovy „ zdivo, beton, bednění, stropy, krytina, oplechování atd.“ jedná se o položky vyjadřující stavební konstrukce v kompletní skladbě, to znamená práci i materiál
Příklad: 27431 – 3311 Beton základových pasů prostý
Položka obsahuje práci dělníků, použití čerpadla a vibrátoru, materiál nutný k ochraně betonu a hlavně dodávku betonové směsi.
- Pokud popis položky začíná slovy „ montáž, osazení, zřízení atd.“ jedná se o položky vyjadřující jenom práci, popřípadě jen materiál nutný k montáži, pomocný materiál lešeňový ale ne dodávku materiálu základního.
Příklad: 64895 - 1411 Osazení parapetních desek dřevěných
Položka obsahuje pouze práci dělníků a dále maltu na vyrovnání povrchu, drát vázací a
hřebíky na zajištění při osazení, nikoliv vlastní parapetní desku.
- U ceníků montážních prací se dodávky nosného materiálu a montovaných strojů a zařízení také oceňují samostatně, v cenách bez ohledu na popis položky je započítána pouze práce, případně montážní nebo pomocný materiál.
Měrná jednotka je příslušná k jednotlivým druhům konstrukcí a prací, je součástí každé položky a vztahuje se k ní cena.
Hmotnost je váhovým vyjádřením konkrétní položky stavební práce a je nezbytnou informací pro výpočet přesunu hmot (bude vysvětleno dále).
Demontážní hmotnost (hmotnost demontovaných konstrukcí) je nezbytnou informací pro výpočet ceny vyjadřující svislou a vodorovnou manipulaci se sutí a vybouranými hmotami a s jejich případným odvozem na skládky včetně poplatků.
Cena je údaj, který nás nejvíc zajímá a po vynásobení počtem měrných jednotek získáme cenu za položku celkem.
Označení ceníku a jeho části nám určí příslušnost položky ke konkrétnímu ceníku a umožní nám zvolit položku v souladu s příslušným ceníkem (kromě ceníků s obecnou platností).
Materiály (výrobky), jejichž dodávka v souladu s podstatnými kvalitativními podmínkami není součástí položky a není obsahem ceny stavebních prací, se ocení samostatně ve specifikacích k ceně montáže (osazení atd.) a to prodejní cenou, u plátců daně bez DPH, doplněnou o pořizovací náklady.
Množství a druh materiálu (výrobků) se stanoví podle projektu, popřípadě způsobem stanoveným v úvodu ceníku a zvyšuje se o doporučené procento ztratného (prořezu, přeložení – u izolací, apod.).
Vysvětlivka: Pořizovací náklady jsou stanoveny pro jednotlivé materiály podle oborů, vyjadřují dopravní náklady na místo první skládky na staveništi, náklady na nevratné obaly účtované dodavatelem, náklady dopravního zajištění apod. a zásobovací režii. Pořizovací náklady se vztahují na příslušnou měrnou jednotku při uvedené dopravní paritě (parita A – franko stanice nebo závod dodavatele, parita B – franko stanice nebo závod odběratele).
Přímý montážní materiál je ten, který se bezprostředně spotřebovává (nebo je ho bezpodmínečně třeba) k úplnému provedení montážních prací. U ceníků M – 21, M – 23 a M – 36 se přímý materiál člení na nosný a podružný. Nosný materiál se ocení prodejní cenou, náklady na mimostaveništní dopravu jsou zahrnuty v ceně montážních prací. Náklady na podružný materiál se určují procentními sazbami.
U ceníků M – 21, M – 22, M – 23 a M – 36 prořez (ztratné) při zpracování materiálu určí procentními sazbami, u ostatních ceníků řady M se určí podle příslušných norem nebo předpisu výrobce.
Specifikace – náklady na dodávky montovaných strojů a zařízení nejsou součástí ceny montážních prací a oceňují se samostatně prodejními cenami, náklady na mimostaveništní dopravu se ocení individuálně nebo po dohodě dodavatele s odběratelem pomocí procentních sazeb.
Pokud pro ocenění prací a konstrukcí použijeme HZS, doplní se v případě zabudování materiálu též způsob ocenění tohoto materiálu formou specifikace včetně pořízení a ztratného (prořezu).
3.4. Označení materiálů ve specifikaci
Materiály ve specifikaci se označují čísly podle ustálených zvyklostí, měrnou jednotkou, množstvím měrných jednotek včetně ztratného, cenou a hmotností, nutnou pro výpočet přesunu hmot.
Přesun hmot je část vnitrostaveništní dopravy materiálů, polotovarů a výrobků započítaných do cen stavebních prací jako přímý materiál a není součástí ceny stavebních prací. Jedná se o přesun z první skládky na staveništi k prostoru technologické manipulace.
Měrnou jednotkou přesunu je 1tuna (mimo případy, kdy se pro ocenění požije procentní sazba – práce PSV). Množství měrných jednotek se určí na základě hmotnosti uvedené v ceníkových listech orientačních (směrných) cen u jednotlivých položek stavebních prací. Platí to i pro hmotnosti materiálů oceněných ve specifikacích. V přesunu hmot je zohledněna hmotnost materiálů v používání, které jsou v cenách stavebních prací uvažovány sníženou hmotností odpovídající normované obratovosti (bednění, pažení apod.).
Přesun hmot prací HSV se ocení jednou cenou platnou pro celý objekt, popř. výkon vymezený popisem přesunu hmot v příslušných cenících HSV. Ceny přesunu hmot PSV jsou stanoveny pro jednotlivé obory (ceníky) PSV. Místo sazeb za jednotku hmotnosti lze u ceníků PSV použít orientační procentní sazby přesunu hmot a základnou pro výpočet jsou ceny stavebních prací včetně specifikací.
Není-li u položek stavebních prací uvedena hmotnost, jsou náklady na přesun hmot započteny do ceny a samostatně se neoceňují.
Ceny přesunu hmot platí za určitých podmínek a to:
- při vymezení nejmenších skladovacích ploch a největších dopravních vzdáleností,
- bez omezení skladovacích ploch, ale s vymezením dopravních vzdáleností,
- bez omezení skladovacích ploch i dopravních vzdáleností.
Při nedodržení prvních dvou podmínek se uplatní příplatek na zvětšený přesun.
Nejmenší skladovací plocha je součet ploch pro skladování materiálů a manipulaci s nimi s výjimkou ploch pro:
- lešení,
- ostatní dočasné objekty zařízení staveniště,
- skládky a deponie výkopků, ornice, humusu apod.,
- ochranná a nebezpečná pásma, vymezená předpisy o bezpečnosti práce,
- stroje a zařízení investičního charakteru,
- konstrukce oceňované podle ceníků montážních prací,
- skladování hmot pro výrobu polotovarů na staveništi.
Nejmenší skladovací plocha je základní podmínkou dodávky a podmiňuje závaznost ceny.
Nejmenší skladovací plocha může být tvořena jednou nebo více plochami a bývá určena v projektu nebo dohodnuta při předání staveniště a s ohledem na postup výstavby jednotlivých objektů stavby, ale bez ohledu, zda se jedná o skladování materiálů pro HSV nebo PSV.
Těžištěm objektu je geometrické těžiště největší půdorysné plochy objektu, pro který se provádí přesun. Rozumí se jím půdorysná plocha ohraničená kolmými průměty obrysu celého objektu z kterékoliv výškové nebo hloubkové úrovně promítnuté na vodorovnou rovinu proloženou nejnižším bodem terénu přiléhajícímu k objektu.
Těžištěm skladovací plochy je geometrické těžiště půdorysné plochy skládky.
Největší dopravní vzdálenost je vzdálenost mezi těžištěm půdorysné plochy skládky a obrysem, hranou, těžištěm nebo jiným místem objektu určeným popisem cen nebo poznámkami k nim. Největší dopravní vzdálenost se měří v ose nejkratší dopravní trasy určené projektantem, nebo se měří jako nejkratší vzdušná vzdálenost mezi těžištěm skládky a objektu, pokud není trasa přerušena nepřekonatelnou překážkou.
Náklady na mimořádné podmínky přesunu hmot vyplývající z takového umístění objektu, kdy je nutné použít mimořádné způsoby dopravy ( nosiči, zvířecí potahy, šikmé výtahy, vrtulníky, prámy a pontony apod.) se oceňují samostatně v rámci vedlejších rozpočtových nákladů (VRN) – viz dále.
Za mimořádné podmínky přesunu se nepovažuje běžně prováděný ruční přesun materiálů a výrobků na staveništi ani případy kdy si dodavatel nevybuduje vnitrostaveništní komunikace i když je předtím odsouhlasil.
Pro oceňování podle ceníků řady M se užívá termín vnitrostaveništní doprava. Je to doprava strojů a zařízení uváděných ve specifikacích a přímého materiálu ze staveništního skladu nebo staveništní skládky k místu zabudování v prostoru pracovní zóny (montážní zónou se zpravidla rozumí vzdálenost 100 m od místa zabudování). Náklady na tuto vnitrostaveništní dopravu jsou obsaženy v cenách montáží. Leží – li staveništní sklad nebo skládka za hranicí montážní zóny, jedná se o přesun strojů a zařízení a to horizontálně, vertikálně nebo na sjednané místo v hlubině. Náklady na přesun se stanoví individuálně nebo po dohodě dodavatele s odběratelem pomocí procentních sazeb.
U položek stavebních prací z částí B pro bourání (demontáž) konstrukcí u většiny ceníků HSV i PSV, z ceníku 800 – 6 Demolice a z ceníku 801 – 3 Bourání a podchycování jsou uvedeny hmotnosti vybouraného materiálu a konstrukcí. S těmito materiály se manipuluje samostatně, odděleně od materiálů nově na stavbě zabudovávaných.
Jedná se o:
- svislou dopravu suti a vybouraných hmot v rámci objektu,
- vodorovnou dopravu suti a vybouraných hmot v rámci staveniště,
- odvoz suti a vybouraných hmot na skládku,
- případně poplatek za skládku podle druhu suti a vybouraných hmot.
Volba jednotlivých položek je dána situací na staveništi a charakterem objektu a je upřesněna poznámkou u jednotlivých položek přesunů.
Jednotkou pro přesun suti a vybouraných hmot je 1t. Množství měrných jednotek se určí na základě hmotnosti uvedené v ceníkových listech orientačních (směrných) cen u jednotlivých položek stavebních prací s minusovým znaménkem.
Jedná se o další titul v rámci přemisťování materiálů na stavbě. Podmínky pro volbu položek jednotlivých druhů přemístění jsou uvedeny v úvodu ceníku 800 – 1 Zemní práce a dále jsou upřesněny poznámkami u jednotlivých položek týkajících se přemístění v rámci tohoto ceníku.
Technologická manipulace je manipulace s materiály při provádění stavebních prací v rámci pracovního prostoru a je součástí ceny stavebních prací. Rozsah technologické manipulace je uveden v úvodu každého ceníku stavebních prací HSV a PSV.
Např. Ceník 822 – 1 Komunikace pozemní a letiště
V cenách jsou započteny náklady na technologickou manipulaci s materiálem v tomto rozsahu:
- vodorovně do 20 m,
- svisle do 3 m.
Při zpracování cen stavebních a montážních prací a vytváření rozpočtu je nutné ocenit i takové náklady, které vyplynou z podmínek realizace, které nemůže dodavatel ovlivnit a se kterými se při stanovení orientačních (směrných) cen stavebních a montážních prací nekalkulovalo. Především vyplývají z umístění staveniště a zvyšují náklady dodavatele.
Uplatnění a vyčíslení vedlejších rozpočtových nákladů se děje na základě dohody dodavatele a odběratele.
Pod pojem vedlejších rozpočtových nákladů jsme zařadili následující druhy nákladů:
- zařízení staveniště,
- provozní vlivy,
- území se ztíženými výrobními podmínkami,
- mimořádně ztížené dopravní podmínky,
- individualizace nákladů mimostaveništní dopravy,
- práce na kulturních památkách,
- případně další náklady jinde nevyčíslené.
Vedlejší rozpočtové náklady vyjadřují konkrétní situaci na stavbě a proto by měly být individuálně vykalkulovány.
Pro potřeby sestavení rozpočtu se však nabízí jednodušší způsob ocenění a to procentní sazby pro jednotlivé druhy VRN, které jsou uváděny v různých odborných periodikách nebo literatuře a je nutné je považovat za informativní nebo doporučené.
Základnu pro procentní vyčíslení vedlejších rozpočtových nákladů tvoří zpravidla základní rozpočtové náklady stavebních (HSV a PSV) a montážních prací. Viz. 1.9
Náklady na zařízení staveniště (globál zařízení staveniště – GZS ) kryjí obvykle náklady na zajištění pomocných provozů nutných k provedení stavebních a montážních prací. Jedná se o úplaty za užívání základních prostředků, zejména stavebních objektů investora, dodavatele nebo jiné organizace, jejich udržování a uvedení do původního stavu, případně kryjí náklady na nezbytné úpravy trvalých objektů budované stavby sloužících dočasně jako zařízení staveniště a také kryjí vypracování dokumentace a likvidaci dočasných objektů.
Ke stavebním objektům zařízení staveniště patří především:
- kanceláře, vrátnice, strážnice, kanceláře technického dozoru investora a projektanta,
- sociální objekty pro pracovníky stavby,
- údržbářské dílny, sklady, garáže, přístřešky, výrobny,
- vnější oplocení,
- vnitrostaveništní komunikace, mosty do 5 m délky,
- vnitrostaveništní rozvody energií,
- vnitrostaveništní kanalizace do vzdálenosti max. 1 km od obvodu staveniště vč. septiku,
- zemní práce nezbytné pro osazení objektů zařízení staveniště,
- dočasná ochranná zařízení (plachty, stěny, stany), jestliže jsou vyžadovány technologií montáže,
- příslušné přípojky do vzdálenosti 1 km pokud nejsou součástí objektů stavby.
Doporučené procentní sazby na zařízení staveniště jsou v rozmezí 1% až 3 % s ohledem na charakter stavby a s ohledem na skutečnou potřebu a rozsah budování zařízení staveniště.
Náklady způsobené provozními vlivy vyjadřují ztížené provádění stavebních a montážních prací způsobené provozem investora nebo třetích osob a nelze jej v průběhu stavby vyloučit.
Náklady za rušení při provádění stavebních a montážních prací, pokud nelze zřídit objížďku a dopravu vyloučit lze ocenit procentními sazbami v doporučené výši:
- pro silniční provoz 1,5 % - 2,5 % bez ohledu na hustotu silničního provozu,
- pro městský kolejový provoz 9 % - 12 %, v pásmu do 6 m.
Zvýšení rozpočtových nákladů z titulu současného a souběžného provozu železnice a při provádění prací v ochranném pásmu železnice lze vyjádřit doporučenými procentními sazbami:
- pro železniční provoz 13 % - 5 % v pásmu do 10 m od provozované koleje, od 10 do 60 m individuální kalkulací,
- u speciálních prací na objektech železnice je toto procento nepoměrně vyšší a je odvislé od počtu vlaků nebo souprav za jednu pracovní směnu nebo k délce výluky v hodinách za směnu.
Podobně se ocení i zvýšení nákladů při kolejovém provozu metra.
Zvýšení rozpočtových nákladů z titulu rušení dopravy vně i uvnitř staveniště, vlivu prostředí (extrémní teploty, výpary chemikálií, biologická závadnost apod.), přestávek v práci nařízených investorem a ostatních vlivů způsobených investorem nebo na stavbě nezúčastněných organizací lze ocenit doporučenými procentními sazbami:
- doprava ke stavebním objektům vedoucí po vnitrozávodních komunikacích investora a přes vrátnici závodu bez vyloučení dopravy investora a třetích osob – ve výši 0,8 % - 1 %,
- škodlivé prostředí vzniklé provozem investora – ve výši cca 0,6 % ale jen v případě, že dodavatel vyplácí příplatky podle mzdových předpisů,
- přestávky v práci jsou – li nařízeny investorem, za každých i započatých 15 min na směnu se ocení sazbou ve výši cca 0,5 %,
- ostatní vlivy způsobené provozem investora z jiných než výše uvedených důvodů – ve výši cca 0,9 %.
Zvýšení nákladů plynoucí z provádění stavebních a montážních prací v místech, kde jsou zvýšené náklady na pobyt pracovníků, cestovní náklady, rušení technologické dopravy v městech, čištění znečištěných komunikací apod., případně provádění staveb v horských oblastech.
V dřívějších oceňovacích podkladech se procentní sazby pro výpočet nákladů pro území se ztíženými výrobními podmínkami určovaly v závislosti na celkových rozpočtových nákladech staveb a podle místní příslušnosti. Bez ohledu na výše uvedené členění doporučujeme procentní sazbu ve výši 1,5 % - 4,5 %, pokud jsou předpokládané náklady z tohoto titulu extrémně vysoké, doporučujeme individuální kalkulaci.
Za stavby v horských oblastech se považují stavby prováděné v místech s nadmořskou výškou nad 700 m. Zvýšení nákladů vyplývá z prodloužení zimního období a tím se zvýšenou spotřebou topných médií, zvýšenou spotřebou ochranných materiálů a oděvů, náklady na odstranění sněhu a zajištění posypového materiálu apod.
Doporučená procentní sazba pro ocenění zvýšených nákladů v horských oblastech s nadmořskou výškou nad 700 do 900 m činí 3,5 %.
Pro nadmořskou výšku nad 900 m doporučujeme výpočet pomocí individuální kalkulace.
Mimořádně ztíženými dopravními podmínkami mimostaveništní dopravy jsou podmínky plynoucí z umístění stavby, za kterých je nutno použít mimořádné dopravní prostředky (nosiči, soumaři, zvířecí potahy, pásové traktory, šikmé výtahy, svážnice, lanovky, vrtulníky, motorové drážní vozíky, prámy, pontony apod.), nebo odlehčovat normální dopravní prostředky a nevyužívat plně jejich nosnost, pokud to bylo před zahájením stavby dohodnuto a nebo překládat materiál z vagónů na vagóny jiného rozchodu (např. na vlečky).
Zvýšené dopravní náklady se ocení individuálně podle platných cen včetně nákladů na překládání materiálu a při výpočtu se vychází z hmotnosti veškerého přepravovaného materiálu obsaženého v cenách stavebních a montážních prací, specifikací i materiálu pro objekty zařízení staveniště. Dále se vychází ze vzdálenosti ve které ztížené dopravní podmínky působí, nejdále však k obvodu staveniště.
Průměrné náklady na dopravu materiálu od výrobce nebo prodejce až na staveniště jsou započteny v orientačních (směrných ) cenách stavebních prací a v cenách materiálů uváděných ve specifikaci.
Pokud jsou skutečné náklady pro dopravu materiálu odlišné (vyšší nebo nižší) a jejich podíl na stavbě je podstatný, je třeba rozhodnout mezi dodavatelem a odběratelem o jejich individualizaci a o způsobu jejího propočtu.
Individualizace spočívá ve zjištění rozdílu mezi průměrnými náklady na mimostaveništní dopravu započtenými v cenách stavebních prací a mezi skutečnými náklady dosahovanými na konkrétní stavbě.
Skutečné náklady na dopravu lze zjistit z faktury za sledovaný materiál a jeho dopravu na příslušnou měrnou jednotku, průměrné jednotkové náklady mimostaveništní dopravy lze zjistit z výše pořizovacích nákladů započtených v ceně materiálu.
Rozdíl mezi skutečnými náklady a průměrnými náklady na mimostaveništní dopravu jsou potom předmětem vyúčtování mezi dodavatelem a odběratelem.
Individualizace mimostaveništní dopravy v plném rozsahu je pracná a výsledek nemusí být úměrný vynaloženému úsilí, je proto vhodné po dohodě dodavatele s odběratelem se omezit pouze na nákladově rozhodující materiály a předem dohodnout zásobovací situaci a to na všechny objekty stavby.
Stavební a montážní práce prováděné na kulturních památkách mohou mít specifické podmínky provádění (zabezpečení před poškozením, omezení nebo zákaz použití mechanizace a strojů, zvýšená potřeba času na práci apod.). Vedlejší rozpočtové náklady plynoucí z těchto podmínek by proto měly být vyčísleny individuální kalkulací. Pokud by tento výpočet byl z nějakého důvodu nemožný, lze se dohodnout mezi dodavatelem a odběratelem na procentní přirážce o doporučené výši do 12 % na dohodnutý rozsah prací, kterých se mimořádné podmínky týkají.
Při provádění stavebních a montážních pracích se mohou vyskytnout další náklady neobsažené v cenách prací ani v jiných vedlejších nákladech, které vzniknou na straně dodavatele a ten žádá jejich úhradu ( např. dopravu zaměstnanců na pracoviště a zpět). Opět přichází na řadu vyčíslení těchto nákladů po vzájemné dohodě mezi dodavatelem a odběratelem, uzavřené před započetím prací.
Základnu pro procentní vyčíslení vedlejších rozpočtových nákladů tvoří zpravidla základní rozpočtové náklady stavebních prací (HSV a PSV), případně montážních prací.
Vedlejší rozpočtový náklad
|
Základna pro výpočet |
|
Území se ztíženými výrobními podmínkami |
HSV + PSV |
|
Zařízení staveniště |
HSV + PSV + M |
|
Provoz investora a vliv prostředí |
HSV + PSV + M - specifikace M |
|
Silniční provoz |
HSV + PSV + M - specifikace M |
|
Železniční a městský kolejový provoz |
HSV + PSV + M - specifikace M |
|
Horské oblasti |
HSV + PSV + M - specifikace M |
|
Práce na kulturních památkách |
HSV + PSV + M - specifikace M – HZS – odvozy výkopku a vybouraných hmot – pronájem lešení |
Individuální kalkulací se vyčíslí : - Mimořádně ztížené dopravní podmínky (nosiči, lanovky, vrtulník).
- Individualizace mimostaveništní dopravy (rozdíly oproti sazbám
za pořízení materiálu).
Kompletací stavební části stavby vznikají dodavateli náklady, které by měl zahrnout do celkové ceny své dodávky, i když se nejedná o stavební a montážní práce, a uplatňují se samostatně.
Započítání těchto nákladů do cen stavebních je závislé na dohodě mezi dodavatelem a odběratelem nebo za podmínek veřejné soutěže nebo výběrového řízení.
Kompletací stavební části se rozumí dodávka stavební části jedním dodavatelem za předpokladu plnění následujících podmínek:
- na žádost odběratele poskytovat podklady a konzultace při zpracování projektu stavby,
- zajistit vybudování zařízení staveniště i pro subdodavatele,
- zajišťovat provoz a údržbu zařízení staveniště včetně společných sociálních a provozních objektů,
- převzít staveniště pro stavební část stavby a zařízení staveniště a předávat jeho části poddodavatelům,
- koordinovat práce poddodavatelů na základě projektu, provádět věcné a cenové kontroly včetně přejímky a zajišťovat plnění dílčích termínů dodávky,
- zajišťovat poskytnutí zednické a ostatní výpomoci organizacím zúčastněným na stavbě na základě jejich písemného požadavku,
- zpracovat dokumentaci skutečného provedení stavby pro potřeby odběratele (vlastníka stavby),
- zúčastnit se kolaudace a předání stavby do užívání,
- na žádost odběratele se zúčastnit vyhodnocovacího řízení.
Pro přiznání ceny kompletační činnosti není rozhodující, zda vyšší dodavatel stavební části stavby zajišťuje dodávku sám, nebo má poddodavatele, musí však splňovat výše uvedené podmínky, jinak pozbývá nárok na přiznání ceny.
Kompletace technologické části stavby zahrnuje činnost spojenou s uskutečněním strojírenských a elektrotechnických dodávek.
Rozdělení stavby na technologickou a stavební část určuje projektant.
Pro stanovení výše kompletačních činností je zpracován „Sazebník“ firmou UNIKA, který obsahuje jednak podmínky a činnosti, za kterých lze uplatnit v cenové nabídce cenu kompletační činnosti a dále návod ke stanovení ceny této činnosti.
Pro informaci uvádíme orientační procentní sazbu kompletační činnosti:
- stavební části, která činní 0,8 – 2,5 % podle náročnosti stavby,
- technologické části, která činí 2,0 – 4,9 % podle složitosti dodávek.
Základnu pro výpočet IČD tvoří rozpočtové náklady stavebních a montážních prací objektu (hlava III. souhrnného rozpočtu) a náklady na umělecká díla která jsou nedílnou součásti stavby – fresky, sgrafita, apod. (hlava V. souhrnného rozpočtu).
Podrobnější informace: UNIKA – Sazebník pro navrhování nabídkových cen projektových prací a inženýrských činnosti
Kontakt:
Okružní 1210
Kolín V.
280 00
tel/fax: 321 726 229
e-mail: kaisler.unika@tiscali.cz
www.volny.cz/kaisler.unika
Stanovení optimální ceny díla a její následné sjednání s objednatelem je jedním ze základních úspěchů podnikání a velkou měrou rozhoduje o prosperitě stavebních (ale nejen stavebních) firem. Přesto celá řada stavebních dodavatelů při stanovení ceny používá připravených sborníků orientačních cen (bez vlastní kalkulace) a celkovou výši ceny spíše odhaduje citem než skutečnými propočty. Velmi často se setkáváme s názory, že některé ceny publikované v odborných mediích jsou buď příliš nízké nebo vysoké, ale málokdo dokáže s jistotou říct jaká je tedy správná cena. O tom, že ve stanovení cen nemají jasno ani renomovaní dodavatelé staveb svědčí jejich rozdílné jednotkové ceny pro různé druhy stavebních prací.
V následujících kapitolách je popsána individuální kalkulace ceny jako jeden z nejlepších a nejprůkaznějších způsobů. Tento způsob používají všechny specializované organizace zabývající se vydáváním orientačních směrných cen a liší se jen výší započtených vstupních údajů a tím samozřejmě i výší doporučované ceny. Protože však u konkrétního dodavatele jsou podmínky odlišné od podmínek teoretických organizací, je nezbytné, aby každý dodavatel stavebních a montážních prací tyto svoje podmínky zohlednil a provedl výpočet svých jednotkových cen. Jak postupovat je již dnes všeobecně známo a účelem této kapitoly je přiblížit některé podrobnosti, případně zopakovat celý postup kalkulace.
Vyhláška o kalkulaci byla zrušena a způsob kalkulace je věcí každé dodavatelské organizace. Přesto se většina výpočtů cen ve stavebnictví drží skladby bývalého oborového kalkulačního vzorce, který s drobnými úpravami vystihuje podstatu stavebních prací a dodávek.
Na základě tohoto vzorce je cena definována :
Cena = Materiál + Mzdy + Stroje + OPN + Režie výrobní + Režie správní + Zisk
kde:
OPN jsou ostatní přímé náklady
Náklady na materiál tvoří ve většině stavebních prací rozhodující složku ceny a z hlediska kalkulace je jim třeba věnovat největší pozornost. Přitom právě materiálové náklady tvoří tu část ceny, ve které dochází při stanovení cen k podstatným rozdílům mezi jednotlivými dodavateli. Zčásti je to dáno různými cenovými relacemi materiálů pro jednotlivé regiony, ale zčásti i chybným stanovením celkových nákladů na materiál.
V rámci kalkulace nákladů na materiál je nutné stanovit spotřebu materiálu na měrnou jednotku práce, t.j. určit například spotřebu sádrokartonových desek na 1m2 příčky. Výchozím podkladem pro stanovení spotřeby materiálu jsou údaje obsažené ve Sbornících potřeb a nákladů, případně Normy spotřeby materiálů vydané v r.1983 bývalým Ministerstvem stavebnictví. V těchto podkladech je uváděna normovaná spotřeba materiálu na měrnou jednotku práce včetně doporučeného ztratného /prořez, technologické ztráty apod./. U prací nových, v těchto podkladech neobsažených, je nutné do kalkulace zahrnout mimo čistou spotřebu materiálu i hodnotu předpokládaného ztratného, protože ve většině případů dochází k technologickým ztrátám a i ty je nutné do ceny zahrnout.
Po stanovení skutečné spotřeby materiálu se pak provede vlastní ocenění dle nákupních cen materiálu (bez DPH). Tím jsou stanoveny vlastní materiálové náklady k nimž je třeba dopočítat i náklady související s dopravou materiálu na místo stavby, tzv. pořizovací náklady. V současné době pořizovací náklady zahrnují pouze náklady na dopravu a vlastní zajištění materiálu. Zásobovací režie nebo režie MTZ se zahrnuje do nákladů režijních.
Upozornění : Materiál se do ceny kalkuluje vždy bez DPH.
Výpočet pořizovacích nákladů: V současné době existují asi tři základní způsoby výpočtu, z nichž každý má svoje výhody a nevýhody a v následujícím přehledu jsou uvedeny podle jednoduchosti, ale tím současně i podle menší přesnosti.
a) Jednorázová procentická přirážka
Tímto způsobem se poměrně rychle stanoví podíl pořizovacích nákladů. Výpočet vychází ze skutečnosti zjištěné z účetní evidence zhotovitele, kdy se určí podíl mezi celkovou hodnotou nakoupeného materiálu v rámci podniku (střediska apod.) a celkovými náklady na dopravu, čímž získáme jednotné procento pořizovacích nákladů a tímto procentem se povyšuje každá nákupní cena materiálu.
Např. podnik minulém období nakoupil stavební materiál za 10 mil.Kč a náklady na dopravu měl 1,2 mil.Kč. Z toho vyplývá, že jeho pořizovací náklady se pohybují kolem 12 % z nákupní ceny materiálu.Takto stanovené procento je samozřejmě pro řadu materiálů nedostatečné, pro řadu materiálu je naopak nadhodnoceno, ale v průměru za celou stavbu je dostačující. U firem používajících tuto metodu se procento pořizovacích nákladů pohybuje v rozmezí 8 -15%.
b) procentická přirážka dle oborů jednotné klasifikace
Na základě vysledovaných údajů je každému oboru JKPOV přiřazeno procento /případně částka/ nákladů na pořízení podle převažujícího způsobu dopravy. Tím jsou zohledněny rozdíly ve způsobu a náročnosti dopravy podle jednotlivých druhů materiálů. Je zajištěna větší objektivita stanovení pořizovacích nákladů, ale samozřejmě je vyžadována větší časová náročnost a složitost výpočtu.
Doporučené sazby pořizovacích nákladů pro základní druhy materiálů jsou uvedeny
v následující tabulce:
Obor JKPOV |
Popis materiálu |
Měrná jedn. |
Pořizovací náklady |
|
Kč |
% |
|||
|
111 6 |
Asfalty a výrobky z asfaltu |
T |
533,- |
|
|
132 |
Ocel profilová |
|
|
14,0 |
|
235 |
Plasty – syntetické pryskyřice |
|
|
4,3 |
|
246 |
Hmoty nátěrové |
|
|
3,6 |
|
283 7 |
Plasty lehčené |
|
|
5,8 |
|
284 |
Podlahoviny z plastů |
|
|
11,2 |
|
286 |
Trubky a hadice z plastů |
|
|
5,7 |
|
313 |
Sítě svařované |
|
|
6,9 |
|
552 5 |
Trouby a tvarovky litinové |
|
|
8,6 |
|
583 3 |
Kamenivo těžené |
T |
168,- |
|
|
583 4 |
Kamenivo drcené |
T |
216,- |
|
|
585 |
Pojiva maltovinová a maltové směsi |
T |
354,- |
|
|
592 |
Prefabrikáty betonové a ŽB |
T |
445,- |
|
|
595 |
Materiály zdící nepálené |
T |
479,- |
|
|
596 |
Výrobky cihlářské pálené |
T |
353,- |
|
|
597 |
Keramika stavební |
|
|
15,0 |
|
598 |
Výrobky žárovzdorné |
T |
482,- |
|
|
628 |
Materiály střešní a izolační |
|
|
6,6 |
|
641 |
Keramika zdravotnická |
|
|
2,3 |
c) individualizace pořizovacích nákladů
Nejpracnější, ale současně optimální metoda výpočtu pořizovacích nákladů, kdy na základě sestavené limitky materiálů se pro jednotlivé druhy materiálů určí konkrétní odběrná místa a podle skutečné vzdálenosti od místa stavby a podle druhu použité dopravy se vypočtou individuální dopravní náklady pro jednotlivé druhy materiálu. Tato metoda je prozatím velmi málo používaná, ale v budoucnosti její význam pro dodavatelské firmy značně vzroste. Úspory nebo ztráty vzniklé dopravou materiálu, představují i několik procent z celkové ceny podle vzdálenosti dodavatelských firem. Individualizace nákladů na pořízení materiálu je uvedena v samostatné kapitole.
Celkové náklady na materiál jsou pak tvořeny součtem :
Materiál = (čistá spotřeba + ztratné) x nákupní cena + dopravné
Příklad 1: Stanovení materiálových nákladů pro střešní krytinu BETTERNIT – česká šablona, spojovací materiál pozinkovaný
m.j. : m2
1. Základní materiál : Střešní krytina BETTERNIT 400x400 mm, hladký povrch, barva červená
a) čistá spotřeba materiálu 1 m2 - tj. 6,25 ks/m2
b) přesahy a prořez při překrytí 79 mm 55% - tj. 3,43ks/m2
c) náklady na dopravu 9,0 % z nákupní ceny
d) nákupní cena bez DPH 27,90 Kč/ks
2. Spojovací materiál: hřebíky do střešní krytiny 2,5x32 mm pozinkované,
vichrové spony 2 x 20mm pozinkované
a) čistá spotřeba materiálu hřebíky 19,4 ks/m2
spony 9,7 ks/m2
b) ztratné 3% hřebíky 0,6 ks/m2
spony 0,3 ks/m2
c) náklady na dopravu hřebíky 4,90% z nákupní ceny
spony 4,90% z nákupní ceny
d) nákupní cena bez DPH hřebíky 99 Kč/1000ks
spony 300 Kč/1000 ks
Celkové materiálové náklady
Krytina : ((6,25 + 3,43) x 27,90) x 1,09 = 294,40 Kč
spony ((9,7 + 0,30) x 0,30) x 1,049 = 3,10 Kč
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
CELKEM MATERIÁLOVÉ NÁKLADY 299,60 Kč
Poznámka: Při stanovení jednotkové ceny je velmi důležité přesně specifikovat skutečné podmínky realizace. Např. v tomto případě lze místo pozinkovaného spojovacího materiálu použít měděný a cena za materiál pro 1m2 se rázem zvýší o cca 21 Kč/m2. A pokud není přesně specifikován druh krytiny, tj. typ a barva, pak se jednotkové ceny mohou opravdu lišit o více jak 20%.
Mzdové náklady tvoří druhou nejvýznamnější složku ceny (v průměru se jejich podíl v ceně pohybuje okolo 16-20 %), a zároveň tvoří rozhodující základnu pro výpočet režijních nákladů a zisku.
Stejně jako u materiálových nákladů i zde je nutné stanovit spotřebu práce na měrnou jednotku produkce. Výchozím podkladem pro stavební práce jsou Sborníky potřeb a Základní výkonové normy (ZVN 83) vydané bývalým Ministerstvem stavebnictví. Tyto podklady obsahují normovanou spotřebu času na určité stavební práce. Protože se jedná o teoretický podklad, podložený sice tehdy prováděným měřením, stává se, že názory dodavatelů na tyto normativy se různí. Některé z nich bývají hodnoceny jako velmi tvrdé (obsahují málo času na provedení), jiné zase jako velmi měkké. Protože však jiné podklady nejsou k dispozici a žádný z dodavatelů (s výjimkou nových technologií) si vlastní časové snímky neprovádí, je nutné vycházet z těchto údajů. Velmi důležité je však jejich porovnání se skutečností a jejich následná úprava do reálné podoby. K tomuto kroku však většině firem chybí přesná prvotní evidence na stavbách nebo odborná pracoviště zabývající se produktivitou práce, na základě jejichž měření či sledování by stavební firmy vytvářely vlastní normotvornou základnu.
Rozhodující pro celkovou výši mzdových nákladů jsou hodinové sazby v jednotlivých tarifních stupních Pro přehlednost uvádíme sazby započtené ve směrných orientačních cenách RTS, a.s.
|
Bývalá tarifní třída |
Průměrný hodinový výdělek Kč/hod |
Průměrný měsíční výdělek v Kč |
|
|
Hrubá mzda |
Čistá mzda |
||
|
3 |
57,00 |
9 920,- |
7 840,- |
|
4 |
64,00 |
11 130,- |
8 750,- |
|
5 |
71,50 |
12 440,- |
9 714,- |
|
6 |
78,00 |
13 570,- |
10 538,- |
|
7 |
84,50 |
14 700,- |
11 347,- |
Uvedené sazby obsahují i pohyblivou složku mezd, dříve označovanou jako prémie a odměny a představují hrubý hodinový výdělek dělníka. Mzdové náklady stavební práce jsou pak vyčísleny jako součin normy spotřeby práce a sazby příslušného tarifního stupně.
Kalkulace firmy RTS, a.s. dále vychází z praktických zkušeností a výsledných kalkulací zpracovaných podle skutečně dosažených výsledků na vybraných stavbách a v části mzdových nákladů započítává do ceny i podíl časové mzdy. Tento podíl vychází ze dvou základních předpokladů :
a) Výsledné kalkulace ukazují, že skutečně vyplacené mzdy jsou zhruba 1,2 x vyšší než mzdy kalkulované, což může být způsobeno mnoha faktory od "přísných" norem počínaje až po špatnou organizaci výstavby konče.
b) Norma pracnosti obsahuje pouze provedení odborných a pomocných prací souvisejících s provedením určitého druhu stavební práce, ale při výstavbě se vyskytuje řada prací, které norma neobsahuje a ani se nedají ocenit žádnými známými položkami stavebních prací. Jedná se například o práce spojené se skládáním a přesunem materiálů, úklidem, bezpečnostními opatřeními apod.
Z výše uvedených důvodů pak kalkulace firmy RTS obsahuje již zmíněný podíl časové mzdy, který kryje tyto neproduktivní práce a vyrovnává rozdíl mezi skutečnými a kalkulovanými mzdami. Podíl je stanoven podle druhu práce v rozmezí 4-10 % a vypočte se podílem ze mzdových nákladů.
Upozorňujeme však, že tento postup je nestandardní a v jiných odborných publikacích se nevyskytuje. Přesto je vhodné tímto nebo jiným způsobem dát do souladu rozdíly mezi předpokladem a skutečností.
Celkové náklady na mzdy jsou pak tvořeny součtem :
Mzdy = mzda úkolová + mzda časová
Mzda úkolová = norma x sazba tarif.stupně
Mzda časová = úkolová mzda x podíl časové mzdy
Příklad 2: Stanovení mzdových nákladů pro montáž střešní krytiny BETTERNIT – česká šablona, na laťování, střecha jednoduchá
m.j. : m2
Základem pro stanovení pracnosti pro daný typ práce je výkonová norma 1-63-1-12 Práce pokryvačské ve které pod číslem 02 013 je uvedena norma pro pokrytí střechy vláknocementovými čtverci nebo šablonami střech nečlenitých do sklonu 30 stupňů, na laťování.
Norma času obsahuje:
Překontrolování laťování, případně bednění a oplechování – přeměření plochy pokrývání – podávání potřebného materiálu (technologická manipulace) a jeho rozmístění po střeše – položení krytiny a orýsováním plochy – pokládání krytiny s upevněním – přisekání krytiny v průnicích, u štítu, hřebene, nároží apod. – vyčištění žlabu od úlomků
013 Zastřešení na laťování m2 0,27 Nh
1. Profese 413 320 Pokrývač v tarifní třídě 6
a) základní norma pokrývače v tarifní.tř.6 0,27Nh/m2
b) hodinová sazba dle RTS v třídě 6 78,00 Kč
c) podíl časové mzdy 5%
Celkové mzdové náklady
Úkolová mzda: 0,27 x 78,00 = 21,06 Kč
Časová mzda : 21,06 x 0,05 = 1,05 Kč
---------------------------------------------------------------------------------------------
CELKEM MZDOVÉ NÁKLADY 22,11 Kč
Poznámka: Při stanovení mzdových nákladů hraje roli celá řada dalších aspektů. Je zřejmé, že rozdílný normativ bude pro pokrytí střechy s malou plochou a pro pokrytí velkoplošné střechy. Podstatný je i sklon střechy, případně jiné prvky ovlivňující provedení práce. Proto je třeba kalkulovat každou akci samostatně a tyto podmínky zohlednit. Např. u střech s plochou 80-100 m2 je normativ zvýšen o koeficient 1,08, u střech 50-80m2 o koeficient 1,15 atd.
Tato složka ceny obsahuje náklady vynaložené zhotovitelem na zajištění nutných strojů a mechanizmů pro vykonání určitého druhu práce. Z hlediska dostupných podkladů představuje nejslabší článek ceny, protože údaje o spotřebě času stroje pro provedení určité práce nejsou vždy k dispozici a pomocné údaje jsou již velmi zastaralé. Doposud se používají strojočasy uvedené ve sbornících potřeb a nákladů. Tyto strojočasy však jsou zkresleny různými přepočty v bývalých cenových přestavbách a navíc jako reprezentanty strojů používají dnes již zastaralé typy. Přesto lze pomocí nich vyjádřit alespoň jakýsi limit nákladů na stroje a cenu alespoň trochu optimalizovat.
Nic však nebrání tomu, aby v případě, kdy na stavbě budou využity specielní stroje, byly do ceny dokalkulovány, a to v čase, který se stanoví buď dle technických údajů nebo odborným odhadem a v sazbách zjištěných od pronajímatele stroje nebo v sazbách vnitropodnikových, stanovených dle metodiky pro výpočet sazby strojohodin.
Celkové náklady na stroje jsou pak tvořeny vztahem :
S = norma stroje x sazba stroje za hodinu provozu
Příklad 3: Stanovení nákladů na stroje pro montáž střešní krytiny BETTERNIT – česká šablona, spojovací materiál pozinkovaný
m.j. : m2
Při montáží střešní krytiny BETTERNIT nejsou předpokládány žádné stroje nebo mechanizmy kalkulované samostatně. Náklady spojené s použitím pracovních nástrojů (nůžky apod.) jsou zahrnuty v režijních nákladech.
V ostatních přímých nákladech jsou započteny ty náklady, které je možné stanovit na kalkulační jednici (na konkrétní měrnou jednotku) a nejsou zahrnuty v předchozích typech nákladů. Protože vyhláška o kalkulaci byla zrušena dochází v této části k rozdílům v tom, co vše je či není obsahem Ostatních přímých nákladů. Podle našeho názoru není podstatné do které části ceny je náklad zahrnut (i když při výpočtu může docházet k drobným odchylkám). Podstatné je aby požadovaný druh nákladu byl v některé ze složek ceny zahrnut. Podle našeho názoru představují Ostatní přímé náklady zejména o dva hlavní typy nákladů
a) náklady související s vnitrostaveništní přepravou materiálů a zejména zeminy při zemních pracích, tzv. technologická doprava
b) náklady na zdravotní a sociální pojištění
Přitom náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zahrnují někteří zpracovatelé ceny do režijních nákladů, což nepokládáme za šťastné řešení, ale ve výpočtu ceny tato odchylka nehraje nijak významnou roli.
Mimo uvedené náklady lze do OPN zahrnout i další náklady, které se do celkové ceny běžně dopočítávají a jejichž výpočet byl v minulosti prováděn zcela samostatně. Záleží vždy na zvážení konkrétního zpracovatele ceny, jakou cestou kalkulaci sestaví. Tímto typem nákladů jsou bývalé vedlejší rozpočtové náklady a kompletační činnost zhotovitele díla.
c) Protože řadu investorů nezajímá členění nákladů na základní a vedlejší náklady a navíc řada z nich ani vedlejší rozpočtové náklady neuznává (i když zhotoviteli díla evidentně vznikají), pokládáme za rozumnější je zahrnout přímo do jednotkových cen stavebních prací. Do OPN tak zahrnujeme i podíl vedlejších rozpočtových nákladů.
Celkové ostatní přímé náklady jsou pak dány vzorcem :
OPN = Td + SZZ + (PVN)
kde,
Td je technologická doprava a je udávána v Kč ve sbornících potřeb a nákladů a vyskytuje se zejména u přirážek přesunů hmot
SZZ je odvod na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a je stanoven ve výši 35,00 %
ze mzdových nákladů
PVN je podíl vedlejších nákladů (od roku 2005 RTS nezapočítává)
Příklad 4: Stanovení OPN pro montáž střešní krytiny BETTERNIT – česká šablona, spojovací materiál pozinkovaný
m.j. : m2
a) Td (technologická doprava) se v této položce nevyskytuje
b) SZZ (sociální a zdravotní zabezpečení) je pro rok 2004 zákonem stanoveno ve výši 35,0 % ze mzdových prostředků
Celkové ostatní přímé náklady
Technologická doprava: = 0,00 Kč
Sociální a zdravotní zabezpečení: = 22,11 x 0,35 = 7,74 Kč
---------------------------------------------------------------------------------------------
CELKEM OPN 7,74 Kč
Poznámka
Součet všech výše uvedených nákladů tvoří přímé náklady kalkulované činnosti. Tedy ty náklady, které se dají konkrétně stanovit na daný druh práce, t.j. na příslušnou měrnou jednotku nebo také na kalkulační jednici.
Ostatní náklady, které se takto stanovit nedají se nazývají nepřímé náklady a tvoří je náklady režijní. Režijní náklady jsou tvořeny zejména náklady na organizaci a řízení výroby a organizací a řízením celé organizace. V dřívějším kalkulačním vzorci byly tyto náklady členěny na režii výrobní a režii správní. V současné době je možné toto členění opustit, protože celá řada činností spadajících do režijních nákladů splývá a těžko se rozliší co je správní a co výrobní režie. Proto lze do celkových nákladů stavební práce zahrnout buď pouze jednu sazbu režijních nákladů nebo rozlišení respektovat a počítat oba typy režií samostatně.
Do režijních nákladů se započítávají zejména
· spotřeba paliv, energií a materiálů souvisejících s řízením
· náklady na opravu a údržbu hmotného investičního majetku
· odpisy investičního majetku
· odpisy drobného investičního majetku
· výkony spojů, cestovné, nájemné a ostatní služby
· mzdové náklady související s řízením a odvody z nich
· osobní náklady
· náklady na záruční opravy
· pojistné
· poplatky
· ostatní finanční náklady
Základnu pro výpočet režijních nákladů pak tvoří přímé zpracovací náklady, t.j. mzdové náklady, náklady na stroje, a ostatní přímé náklady. V případě, že je rozlišena režie výrobní a režie správní je pro obě hodnoty základna shodná, pouze u správní režie se do základny pro její výpočet počítá i režie výrobní.
Běžná sazba režií se pohybuje okolo 80-85% ze zpracovacích nákladů (bez rozlišení na HSV a PSV). Je na zvážení, zda režijní náklady PSV přesahují nebo nedosahují režijních hodnot prací HSV. Asi nejobjektivnější způsob stanovení podílu režijních nákladů je volba sazeb podle středisek a jejich hospodaření, t.j. pro každou skupinu prací (malíř, zámečník, betonář, tesař apod.) samostatně. Praktické zohlednění těchto detailnějších informací je pak možné nastavením odlišných sazeb pro jednotlivé stavební díly v kalkulaci.
1) V případě stanovení jednotných režijních nákladů je výpočet stanoven vzorcem 1:
Režie = procento režie x (Mzdy + stroje + ostatní přímé náklady)
2) V případě rozlišení režijních nákladů na režii správní a výrobní je výpočet celkových režijních nákladů stanoven vzorcem 2:
Režie = Režie výrobní + Režie správní
Režie výrobní = procento režie výrobní x (Mzdy + Stroje + ostat. přímé náklady)
Režie správní = procento režie správní x (Mzdy + Stroje + ostat. přímé náklady + Režie výrobní)
Příklad 5: Stanovení režijních nákladů pro montáž střešní krytiny BETTERNIT – česká šablona – způsob s jednotnou sazbou pro režii správní a režii výrobní
m.j. : m2
a) Režijní náklady jsou do ceny zahrnuty jako celek
b) Celková sazba režijních nákladů 82 %
c) Základnu pro výpočet tvoří tzv. zpracovací náklady, tj. náklady na mzdy, stroje
a ostatní přímé náklady
Celkové náklady na režii
R = 0,82 x (22,11 + 0,00 + 7,74) 24,48 Kč
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
CELKEM režie 24,48 Kč
Příklad 6: Stanovení režijních nákladů pro montáž střešní krytiny BETTERNIT – česká šablona – způsob s rozdílnou sazbou pro režii správní a režii výrobní
m.j. : m2
a) Režijní náklady jsou do ceny zahrnuty samostatně pro režii výrobní a režii správní
b) Sazba režie výrobní 44,5 %
c) Sazba režie správní 28,8 %
d) Základnu pro výpočet tvoří tzv. zpracovací náklady, tj. náklady na mzdy, stroje a ostatní přímé náklady
Celkové náklady na režii
Rv = 0,445 x (22,11 + 0,00 + 7,74) = 13,28 Kč
Rs = 0,288 x (22,11 + 0,00 + 7,74 + 13,28) = 12,42 Kč
---------------------------------------------------------------------------------------------
CELKEM režie 25,70 Kč
Výše zisku kalkulovaná do cen stavebních prací je stejně jako ostatní hodnoty na zvážení každého zhotovitele. Nikde není stanoveno do jaké maximální výše smí zisk jít, pouze v Zákonu č.526/90 Sb. O cenách ve znění pozdějších předpisů je uvedena zmínka o nepřiměřeném zisku, ale jeho výše není nikde taxativně stanovena a poměrně těžko by se dokazovalo co je a co není nepřiměřený zisk. Přesto se stalo běžnou zvyklostí kalkulovat u stavebních prací zisk ve výši 20 %. Přitom ze slovní definice nepřiměřeného zisku lze odvodit, že i zisk kalkulovaný ve výši 25 - 30 % nelze považovat za nepřiměřený. Základnou pro výpočet zisku jsou mzdové náklady, náklady na stroje, ostatní přímé náklady, režie výrobní a režie správní, tedy tzv. zpracovací náklady (náklady bez přímého materiálu).
V praxi se objevují tendence výpočtu zisku z celkových nákladů stavby, tj. zisk je počítán ze všech přímých i nepřímých nákladů. Za tohoto předpokladu je sazba 20 % nepřiměřeně vysoká a z celkové ceny by zisk měl představovat něco okolo 7 - 9 %.
Poznámka:
Vzhledem k vývoji a poklesu nabídkových cen stavebních firem, vyvolaných nedostatkem zakázek, i společnost RTS, a.s. používá v posledních letech při kalkulaci svých cen místo „optimální“ míry zisku 20 % míru sníženou, a to pouze 9 % ze zpracovacích nákladů.
Z celkové ceny pak zisk představuje 1,4 – 4,7 %.
Celkový kalkulovaný zisk se vypočítá podle vzorce :
Zisk = procento zisku x (Mzdy + Stroje + OPN + Režijní náklady
Příklad 7: Stanovení zisku pro montáž střešní krytiny BETTERNIT – česká šablona –
m.j. : m2
a) Sazba zisku 9,0 %
Celkový zisk
Zisk = 0,09 x (22,11 + 0,00 + 7,74 + 25,70) = 5,00 Kč
---------------------------------------------------------------------------------------------
CELKEM zisk 5,00 Kč
Celková cena stavebních prací je tvořena součtem všech nákladů a zisku podle vzorce
Cena = Materiál + Mzdy + Stroje + OPN + Režie výrobní + Režie správní + Zisk
V tomto vzorci je obsaženo několik běžně používaných pojmů, které je při kalkulaci ceny nutné respektovat a zejména správně používat tak, aby jednoznačně určovaly, jaký typ nákladů má zpracovatel ceny na mysli.
Materiál + Mzdy + Stroje + OPN jsou náklady přímé, tedy náklady, které se přímo podílí na realizaci konkrétní práce
Režie výrobní + Režie správní jsou náklady nepřímé, tedy náklady, které nelze jednoznačně stanovit na určitou kalkulační jednici (konkrétní práci), ale které jsou k realizaci prací nezbytné
Materiál + Mzdy + Stroje + OPN + Režie výrobní + Režie správní
jsou úplné vlastní náklady, tedy náklady, které jsou k provedení práce potřeba a které zhotovitel musí vynaložit. Ve zjednodušené formě lze konstatovat, že tyto náklady představují minimální cenu, za kterou musí být realizováno
Mzdy + Stroje + OPN jsou zpracovací náklady. Tato definice je teoretickou definicí pro potřeby výpočtu nepřímých nákladů a zisku
Příklad 8: Stanovení celkové ceny pro střešní krytinu BETTERNIT – česká šablona, spojovací materiál pozinkovaný
m.j. : m2
C = (299,60 + 22,11 + 0,00 + 7,74 + 25,70 + 5,00) = 360,15 Kč